Tak nejprve o tomto fenoménu ve Vašich životech. Předně toto označuje stav konání v bytí, u kterého se daná osoba pokládá za uspokojivě živoucí, správně konající a pravou stezkou kráčející. Ale skutečnosti je, že takovou není a nikdy zde nebude. To je paradox, jenž Vás obalamutí tak lehounce, že to ani nepostřehnete!
Jako každý den jsem kráčel v práci k sobě. Cestou jsem pohladil vysoké traviny, byliny a keře, které se majestátně rozrostly poté, co několik let již zde není používána vlečka, neboli koleje, které nikam dnes již nevedou. Do toho mi pěje skrze mne v jazyce mistrů optimistickou píseň můj bratr, jenž je se mnou spojen v tomto těle a spojení přišlo až nedávno, po mnoha létech žití a hledání opravdovosti bytí. Užívám si to a těším se jak ze své dílny ve vysoké věži při ranní kávě spatřím opět nádherný rozbřesk a svítání…Opravdu, ač obyčejný nezajímavý „dělník“ mám možnost zakoušet to, o čem se může zdát mnohým. A ten pohled z té výšky na krajinu je parádní!
Vítej, já zdravím Tě opět při naší konverzaci o jsoucnu. Ano posledně jsme se bavili o úctě k Univerzu. Nyní trochu nastíním téma bytí jakožto člověka v něm.
Zdravíme ty z Vás, kteří mají zde odvahu nahlížet. Nejsme zde pro davy fanoušku ani nohsledů. Nejsme zde ani pro Ty, co hledají nové doktríny. Nejsme zde ani pro Ty, co zde pravdu hledají. Jen zde jsme a pobýváme v daru Otce, jenž ŽIVOT zve se… Toť vše! A vše co k nám přichází v úctě vyslechneme, co skrze nás projeví se zde ve hmotě, s radostí a zvědavostí sledujeme. A je-li dovoleno tak se zde o to podělíme…takže zápis další seslané básně, zapsaný v poslední době během různých komunikací s našimi přáteli za oponou 🙂
Po mnoha dnech, kdy se udály v našich životech velké změny, a my byli vrženi do oblastí poznání, kde běžný smrtelník nemá vstup povolen, se u nás projevovaly a projevují i sekundární neboli vedlejší symptomy této změny. Jednou jste vržení do sfér bytí, kde jen málokomu se povede vyšplhat po stromě dimenzionálního vlákna jenž je stonkem rostliny od Otce Zdroje, která všechno propojuje a tvoří jakési zadní vrátka.
Drazí přátelé, chtěli bychom se s Vámi podělit o to, jakou radost jsme včera prožili 🙂
Mezi našimi přáteli jsme měli mladého kluka (říkejme mu Mates“) , který měl problémy neskutečných bolestí v patě, kde lékaři vyhodnotili, že je nezbytné mu dát sádru na dva měsíce, aby mu ulevili – to však s rodiči neudělal a radši přišli za námi…
