Mezi  anděly

„Já vstal nyní z prachu zapomnění a zřel krásu světa.

Já vzal nyní meč zapomnění a tasil jej k těm, co svět neznají.

Já anděl nyní jsem ve světě temnoty a stínám zde démonské drápy.

Ty lidem zde brání býti v radosti i soužením je trápí.

Jsou jedem tohoto světa, leč jsou zde zapotřebí.

Jen ti, co toho hodni jsou, mohou se jich zbavit.“

Svět andělů jest posvátný, a proto není na Zemi. Jen tisíce z nich zde zápasí s drápy nenáviděnými. Ne andělé, ale lidé jsou zde zraněni. Ovšem to, co konají andělé, v silách lidských zatím není. Člověk zatím neví, jak občerstvit sílu svou. Je toho hodně, co člověk neví, leč my pomocníky mu jsme. I když nás on nezří, konáme pro něj vše.

Již věky jsme zde s Vámi, co by tiší ochránci. Někteří nás i vidí, leč většině jsme jen pověrami. Ovšem bez nás by již dávno nebyl tento svět. My dohlížíme na něj, leč není to náš cejch. Toto konáme pro své bratry neznalé, neboť kdysi byli námi a teď na to čekáme.

Čekáme, až znovu bratry světla budete. Až okovy zdejší zahodíte a rány z drápů, hluboce zanícené, se uzdraví. Neboj se člověče, budeme zde s Vámi vždy. To jen Vy nás neznáte, leč to není zle. Jen to, že jste zde s námi je pouto silné. Co od Boha je darem věčným a životem spojeno, to žádný temný stín nemůže rozdělit. Toto jest náš společný cíl, najít místo bez stínů. I usadit se v něm a nechat ve Vás vyčistit tu špínu. Špína zde jest všude, ale lze ji setřít na vždy. Jen se musíte učit, jak tohle se dělá. Že špína z tohoto světa již v něm nebude tvořena. A čistota zde bude znovu nastolena. Není to boj, je to poslání. A drápy temné jsou zde jen pro účel poznání. Tyto síly zde již nesmí se plně projevit. My hranici střežíme statně a nedovolíme jin nikomu vejít. Leč i drápy jejich jsou Vám jedem, co nemnoha ublíží.

Co pak chudák anděl Váš, co na toto neštěstí přihlíží? Pak slza je pro Vás stvořena a pláč andělů vaši duši pošeptá:

Neboj se světla, drápy vytrhni. A uzři světy světla, co špína se jich nedrží. Tam v těch světech budeš volná, jako nikde na Zemi. V těle chabém jsi bolest poznal, ale tam budeš nádherný. Neboj duše vzácná, půjdeš vždy tam za námi. My se o to vždy staráme, ať jsi, kde jsi na cestě. Peklo není, jen ráj je. Ten nenajdeš zde na Zemi, zde on nikdy není. Tak proč jej hledat zde? Zde je svět v zapomnění, tak proč si nevzpomenout na domov? Tam v něm je vše, co tu není. I to, co zde jest. Jen tam špína není a drápy nejsou potřeba. Tam bytí jest vzácné, tam jest to, co každý chce. Ne z pohnutek nízkých ega, leč co duše chce. Tam vznešení jsou si všichni, tam je radost dána všem. A my tam jsme zváni navždy, neboť to je náš domova lesk.

Duše milá, vejdi tam a zanech zde své trápení. Tam znovu budeš svá a vše okolo se změní. Tam nebudeš se trápit, ale pobývat stále v radosti. Tam budeš sobě rádcem a po věky stoupat budeš. Vždyť jde toho tolik prožít, aniž o stín zavadíš. Cesta ke světlu je jiná nežli ta na Zemi. Zde se stínů bát netřeba, ale hledat světla odstíny. Co je krása, se zde hledá, ale smutek není potřeba. I strádání ponech Zemi, zde je pouze povznesení. Tady již nevidíš stíny, ale duhy jsou Tvými ukazateli. Tam kde kráčíš zde, již strachu není potřeba. Jen volání po poznání, Tě za ruku vede výš. A tam jednou staneš na stupni poznání, co vrátí Tě opět na Zem. Již ne jako tvora bázně, leč jako rytíře nebes. A svůj meč tasíš bez bázně, neboť jsi posvátný poznal svět. Ten sílu Ti dal věčnou a ducha nezlomného. A toto bude Tvůj dar, pro tento bojácný svět. Co dusí se špínou v bytí i rány z drápů v něm krvácí. Tak neboj se duše, neboť pozvedneš pro ducha tohoto světa, svůj meč. A po boku nás svatých, iniciuješ zde rozhodnou zteč.

To šiky se semknou z těch, co světlo již poznali. A v bitvě věků, spolu s anděly, tento svět zachrání. Není dne, ni noci, co tento příběh nekonal se. Leč v kolika ještě nutno projít, než zavládne zde konečně mír?

Tolik z Vás zde špínou strádá a neví, co je lehkost v bytí. Je zde mnoho temna a z temna drápy ční. Pozor dávej, kde ses vydal, neboť zranění tam sténáním zní. Vytas meč a lesk jeho Ti tmu ukáže. To pak cesta Tvá nástrahy skryté ve tmě ukáže. Leč i světlo Tvé můžeš zažehnout, a to pak nejen sobě na cestu posvítíš. Tak neváhej a žhni, neboť i meč Tvůj to světlo odráží v dál. A on pak mocným nástrojem stává se. Ne pro Tebe, ne pro člověka, ne pro Zemi. Leč za nás všechny…

Dotaz: Můžeš popsat více ony drápy a Ty, co za nimi stojí?

Ó ano. Je to oblast pro nás zakázaná. Ale je zde od počátku tohoto světa. Tam je specifická energie, která je prostoupená pak světem. Ale je to energie, která je napojená na každého tvora v tomto světě. A právě způsob a intenzita napojení utváří jeho chování a projev. Jsou tu bytosti, které jsou výlučně touto energii stvořeny a vyživovány. Je to proto, že se kdysi rozhodly pro tuto zkušenost v bytí. Ovšem je to nezvratný proces a je těžko se z něj pak vysvobodit. Proto byly ustanoveny mechanizmy v tomto světě, jak jim lze pomoci, až budou připraveni z tohoto stavu se vymanit.

Je to ovšem velmi náročné, a ne vždy se to povede bez následků. To pak jak zachránce, tak i zachráněný musí projít speciální očistou. Ta ale není v rámci tohoto světa. Je důležité pochopit, že zdejší svět není celek. Je jen jeho součásti a je určen specifickými vlastnostmi.

My andělé jsme v mnoha podobných světech, ale ten Váš není jejich součástí. Zde vstupujeme, ale není to náš přirozený domov a svět. Tam odkud jsme, je sedmero světů okolo multidimenzního slunce, které nám slouží jako brána.

Dotaz: Ok, proč ten text zapsaný před mými dotazy je tak nejasně a nesrozumitelně psán? Proč to nepsat srozumitelněji a věcně, aby to každý lépe pochopil?

To je tak nastaveno, že to, co je inspirující pravda, je posvátným textem psáno, aby jenom Ti, co tomu jsou přístupní a znalí, mohli čerpat skrytou moudrost. Ostatní to jen ominou bez škody. Vždy to tak bylo a bude, že to, co je posvátné, se posvátně zapisuje. A co je prosté, je prostými slovy zapsáno.

Stejně si myslím, že by to šlo napsat srozumitelněji…

Ano, ale nebylo by to tak vznešené a ona vznešenost udává tóninu, která vytváří nepoznané pozadí pro toho, kdo to čte. A pokud ona tónina je s tou jeho vlastní tóninou harmonická, pak jej text vtáhne hlouběji do moudrosti v něm sdělované. Pokud není v harmonii, pak bude odmrštěn a text nevydá pro něj žádnou moudrost. Je to ochranný mechanizmus.

OK, nebylo by lepší to sdělovat více „po lopatě“ ?

Nemyslíme si, že by to vedlo k většímu pochopení u člověka. Naopak by to znělo pro něj jako snůška nesmyslů a více by t uškodilo ve smyslu pochopení oněch sdělení. Ostatně každý podvědomě hledá krásu a vznešenosti. Jen Ti, co jsou v temném závoji, tohle již nejsou schopni hledat. Ti jen temnotu vnímají jako potřebu pro své bytí.

Upřímně, moc se mi nezamlouvá Tebou popisovaný svět. Temno, světlo, andělé, démoni…to zavání trochu staromódním pohledem na svět a jeho pozadí…

No, již jste zapomněli, jak to doopravdy vypadá. Ale nehněváme se, máte na tohle plné právo. Leč to, že jste něco zapomněli, nepochopili nebo nejste schopni vnímat neznamená, že to není. Je to určitá vrstva, která přiléhá k té Vaší sféře a bude tu, dokud Váš svět bude existovat. Jinde tohle takto není. Je tam jinak vše nastaveno. Tady to tak je a my to respektujeme. I to, že Vy jste se stali slepými k tomuto stavu …

Takže jestli Ty jsi anděl, pak tedy je i démon. Můžeš být, co se jich týče konkrétní?

Ano, to mohu. Tyto nevábné bytosti jsou velmi vtíravé, vznětlivé, vztahovačné. Je to naprosto jiná podstata bytí nežli cokoliv, co se projevuje ve vašem světě. Proto nemohou plně vejít do vašeho světa. Sežehlo by je to. Proto hledají způsob, jak zde mohou vejít a vydržet pro ně tohle nehostinné místo. Vyhledávají Ty, co jim poskytnou energii nebo prostředky pro vytvoření ochrany. Proto Vás loví, aby se zmocnili energie, která bude napájet jejich brnění. My brnění nepotřebujeme ve Vašem světě. Naše andělská podstata umožňuje pobývat ve vašem světě v plné síle a v projevu plného světla. Ovšem do světa démonů bychom museli použít štít a brnění. Proto, když máme střet s těmito silami, musíme vložit brnění a vzít štít. Neboť tato jiná jejich podstata, by nás mohla ohrozit.

A téma „padlý anděl“, můžeš něco k tomu sdělit?

Ano. Mnoho mých bratrů podstoupilo nekonečné boje proti silám, co jsem Ti zmínil. Někteří byli již tak vyčerpaní, že se podvolili a stali se šedými bytostmi uvězněnými v mezisvětě. Je to jiné nežli démon. Padlý anděl pořád v sobě nosí světlo. A i když je uvězněn v mezisvětě, pořád bude hledat cestu zpět. A k tomu mu mohou pomoci i lidé, v jejichž zájmu se projevoval ve vašem světě. Ano, člověk má možnost pomoci padlému andělovi. Tak je systém zde nastaven a takovou moc člověk má…

Tady se traduje, že padlí andělé mají na svědomí démonský svět a že mu vládnou…

Není tomu tak. Démonské sféry mají jiné vůdce a rozhodně k nim padlého anděla nevpustí, není to možné.

Ok, tak jak k tomu lidé došli, že padlí andělé ztrestaní hněvem Boha, tady za trest souží lidstvo?

To je výmysl těch, co slouží temnotě. Nikdy by Bůh nikoho netrestal.

No ale tady toho jsou plné posvátné knihy…

A co je posvátné? To, co určil člověku Bůh? To, co cítí člověk, že posvátným je?

No nevím, mne tohle řešit nepřísluší…

Ale ano, přísluší! Když si myslíš, že Bůh je něco, co trestá, souží, soudí a určuje, pak co vzýváš?

Opravdu bez komentáře, mne tohle hodnotit nepřísluší…

Ale tak tedy jinak. Pohlédni na život člověka. Máš tady šlechetného, milujícího člověka, který se kochá nad krásami svého světa a tvoří v něm nádherné a vznešené činy. Pak tady máš člověka, který vidí vše ve strachu. A proto podezřívá i stéblo trávy, že mu ublíží. Je tohle člověk, který je světlem nebo temnotou?

Ok, jasně. Ten druhý má zcela jistě temnější stránku…

Tak, a ona temnější stránka člověka vytváří okolo něj zvláštní závoj, který působí jako pomyslný filtr okolo něj. A nevpustí nic, co nerezonuje s tímto jeho vyzařováním.

No, a jak to souvisí s posvátnými texty plnými kárajícího Boha?

Tak jak jsem to popsal. I Boha člověk bude vnímat skrze svůj filtr.

Takže i tohle je jedna ze stránek projevu Božího?

Ne není! Jeho ryzí projev je pouze zkreslen filtrem člověka.

Takže Ti, co tady psali posvátné texty různých teologických směrů, byli ovlivněni svými filtry?

Ó, to samozřejmě. Jen Ti, co nalezli cestu, jak ony filtry potlačit, mohli zapsat ryzí posvátnost.

No, tak to by chtělo tady některé texty zapsat bez filtrů…

To jistě ano, ale je tu další úroveň filtru. A ten je okolo celého lidského světa. Skrze něj, jen v jeho průrvách, projde ryzí svátost.

Jak poznat, co je ryzí a co filtrováno?

To je jednoduché. Kdo se stane ryzím, vidí, co ryzí je. Kdo je filtrem obestřen, ten ryzost vidí všude.

To není moc dobrá nápověda, něco praktického, co pomůže?

Volání srdce je voláním skrze filtr…

Ok, takže srdce umí obejít filtr. Na tohle téma tu je mraky knih a textů. Přijde mi, že vnesly více zmatku, než praktická poučka: o co go…

No, ani ne. Jen je zde mnoho úrovni, jak tento nástroj lze ve Vašem světě používat. Každý hledá ten svůj, vhodný ke své úrovni.

Dobrá, tak prosím o něco praktického a srozumitelného pro ono “volání srdce“…

Srdce je v těle pro to, že symbolizuje čas Vám daný zde pobývat. Bije v taktu, na jakých jste se zrodili. A je synchronizováno s filtrem okolo Vašeho světa. Ten je žádoucí pro udržení vývoje zde. Ale jsou prostředky, které dovedou takt srdce ovlivnit a tím onen filtr obejít.

Zeptám se blbě: bavíme se o tepu, nebo o jiné vibraci?

O obojím, jedno souvisí s druhým. Aby vibrace byla změněna, tep musí být v určitém nastavení. A to je možno ovlivnit technikami, které znáte.

Mluvíš tady o meditaci, rozjímání, modlitbě atp?

Ne, rozhodně nic z výše uvedeného tohle neovlivní.

Tak to jsem překvapen a zklamán. Tak tedy co?

Činnost, při které cítíte radost a vyzařujete „lásku“.

Aha, tak zase to „sluníčkářské“ klišé, které prostupuje svět „New Age“…

Ne, tak tento svět „New Age“ není světem nového věku a ani v náznaku nekoresponduje s tím, co jsem popsal. Ryzí láska, ryzí radost je něco jiného. Není to o učení se tomu, to není o praktikování toho. To je přirozený akt. Ne hraný, ne naučený, ne vštěpený učením!

Jen z úrovně srdce, jako spontánní projev. Jako blesk z čista jasna. A když to přijde, Vy vidíte svoji velikost i podstatu. A pak lze obejít filtr.

Pak k Vám promlouvá to nejvyšší.

Pak tohle poznáte pocitem nekonečného štěstí, radosti a majestátnosti.

Pak roníte slzy štěstí. Vaše nitro je pohlceno radosti. Váš vnitřní hlas je hlasem Božím.

Pak můžete zapsat, co tento hlas sděluje.

A to bude „NEJPOSVÁTNĚJŠÍM SDĚLENÍM, JAKÉHO JSTE SCHOPNI…“

Byl jsem dojat, tyhle poslední slova zapsaná v nekonečné pokoře, lásce a dojetí se mne hluboce dotkla…

Následující text je pokračováním dialogu navečer téhož dne, kdy jsem chtěl ukojit svoji zvědavost a prohloubit své vědění v tomto tématu, co mne tak po ránu oslovilo.

Mohu se ještě ptát?

Jistě…

Před časem jste sdělili, že když klesne duchovnost člověka pod určitou úroveň, tak odejdete, ponecháte nás osudu. A teď píšeš, že budete s námi na vždy. Jak tomu mám rozumět?

Jednoduše. Vaše duchovnost vytváří ochrannou clonu, kterou my opečováváme. Pokud duchovnost zanikne, clonu již nelze udržovat v činnosti. Pak budeme nuceni odejít a jen zprostředkovaně dohlížet na Váš svět. Již ne přímo, ale z povzdáli.

Takže se změní konkrétně pro nás tady co?

Vše! Je to vstup do nového světa bez duchovnosti. Je to svět záhuby. Je to konečné rameno vývoje. Je to jako zabloudit do slepé ulice a pak se snažit najít cestu zpět. Ale to je pak velmi náročný a mnoho životů trvající proces. Bez nás tento svět bude směřovat jinam a pak dojde k zásahu. Již nebude osídlen člověkem této generace, ale novým jeho projevem. Ale mezi tím zde budou dožívat svědci Vašeho současného světa, aby viděli a poučili se tím, co zde způsobili. Aby spatřili, co vše spáchali. A přitom stačilo jen vnímat to, co je v jejich nitru, dokud to cítili.

To zní celkem chmurně…

To ano. Ale jenom z Vašeho pohledu. Pro zdejší svět to bude požehnání.

No nevím, jestli je požehnáním to, že se někdo zničí?

Nezničí, jen projde zkušenosti, která jej poučí natolik, že se zrodí do nového paradigma a bude znovu mít možnost začít svoji pouť za nových podmínek k poznání toho, kým ve skutečnosti je.

A jak to koresponduje s tím předešlým textem?

No tak, že my zde budeme vždy s Vámi, ale Vy již nebudete tím, čím jste nyní. A na to se čeká…

Proč se pořád od nás něco čeká? Copak nemůžeme být prostě sví?

Ale jste sví…no v daných podmínkách, co Vám to umožňují. Ovšem ty podmínky je nutno občas občerstvit, aby se zamezilo stagnaci.

Dobrá tak jinak. Proč mám pocit, že nás tady někdo od Vás hodnotí a čeká, že se budeme vyvíjet určeným směrem, který očekáváte?

To není špatný postřeh. Ano i rodič očekává, že jeho dítě se zapojí velmi výjimečně do života. Ale ono dítě se ne vždy toho chopí zrovna šťastným způsobem. A pak rodič je nešťastný a snaží se mu pomoci. A to je takový popis téhle tvé otázky.

Takže nás vnímáte jak někoho, kdo vyžaduje dohled?

Ne, my Vás vnímáme jako Boží dar tomuto světu. Ale je ve Vás mnoho zmatku způsobeného vaší bohatou matricí, ve které se umíte projevovat. My Vám jen ukazujeme, jak se nezničit ve fázi, kdy již máte potenciál projít na úroveň uvědomělé živoucí entity, co pochopila, kým je a kde se má ubírat.

Hmm, moc jsi toho neřekl. Něco konkrétního, co tohle objasní srozumitelně z našeho úhlu pohledu?

Dobrá, tak jste člověkem. To je jistě nepopíratelné, že?

Ano…

A to je Váš nynější projev, jako nástroj pro tvůrčího ducha ve vás ukotveného. Ten je nástrojem Vaší duchovní podstaty, která se zrodila v jiném světě a tím nemyslím fyzický vesmír. Tam odkud Vaše duchovní podstata je, tam jsme i my. Jen ne tak viditelně projevující se. Jsme tam jako „poradci“ vašich duchovních esencí. Tyto esence se stále a stále snaží o svůj vzestup do stavu, kdy budou schopny opustit tento prostor a stát se plně kompatibilními s jakýmkoliv projevem v nynějším „Božím projevu“. Jenže ony podstaty jsou nyní zde jako „člověk“ ukotvený a uvízlé natolik, že je stojí příliš pozornosti věnování se projevu, coby člověk. A ono uvíznutí se stalo velmi dávno, nechtěně.

Podstata je tedy duše?

Ne, podstata je více nežli duše. Duše je určená jen k projevu podstaty v určitém světě. Přirovnal bych ji spíše k synchronizačnímu projevu určeného pro konkrétní svět, kde se podstata projevuje.

Něco více na toto téma? My tady duše totiž považujeme za to „nejvyšší“ co jsme.

Tak to je ale pohled neúplné informace o tom, kým vlastně jste a jak se projevujete mimo Váš svět. A ano, v určité době tohle byla správná myšlenka pro vnímání se ve Vašem světě. Ale již jste překročili v uvědomění se a je třeba posunout vnímání toho, co jste, na novou úroveň. Ale nejprve je třeba poznat celý Váš svět, ve kterém se projevujete. A to ještě bude trvat…

Psal jsi, že jste tu od začátku s námi. A teď sděluješ, že jste tu za námi přišli, protože se něco zvrtlo a my tady uvízli. To si nějak odporuje, ne?

Neodporuje. Kdysi jsme skutečně zde nepobývali. Nebylo potřeba, protože jste nás vnímali na vyšší úrovni a byl to dialog, skrze který jsme s Vámi mohli sdílet poznání.

No moment, ale před časem jsem psal o vašich světech a o tom, že kdysi jste tu byli snad i ve fyzickém projevu, skrze jakési portály. A občas jste skrze ně, k sobě člověka vzali na návštěvu. Pak, že se to zvrtlo a portály byly zničeny…?

Ano, to byly. A ano, v té době jsme zde mohli takto být jako Vy. Nyní již ne. To je pro to, že zde není prostředí, které by umožnilo vytvořit ony portály znovu. Materie, ze které jsou ony portály stvořené musí být součástí našeho i tohoto místa, a to nyní zde není. Tehdy jste byli v jiné fázi vývoje a byla to Vaše druhá forma zde na Zemi. Teď jste čtvrtou formou. Každá forma je specifická jak fyzicky, tak i duchovně. Planeta na které jste je flexibilní databanka, která podpoří vývoj jakékoliv vaší formě v určitém směru. Pokud ale směřuje Vaše forma mimo parametry, pak se planeta postará o přerod. Je to proces, jenž již tady byl a bude. Planeta je živoucí místo pro vývoj. A vývoj je dán. Ovšem je na těch, kteří se uvolili ním projít, v jakém rozsahu jej využijí. Můžou jej i zastavit. Ale pak je stagnace vyhodnocena jako “nežádoucí stav“. Pak je vložena stimulace, aby se znovu rozběhla vývojová spirála.

Ok, tohle už zavání pro mne nepřijatelným popisem toho, co jsem a kde to vede.

Neboj, tohle je jen Tvá iluze na základě vnímání se skrze ego. Pokud se jej budeš snažit vypnout, pak pochopíš, že je to stejně přirozené jako tvůj dech. A bez dechu nežiješ, tak i bez výše zmíněného by tady nic nebylo.

Dobrá, vraťme se k objasnění vašeho projevování se vůči nám. Jste naši rádci „tam“ a ochránci „zde“. Vysvětli…

Vaše podstaty jsou něco jako naše děti. Ne ve smyslu, že bychom Vás stvořili, ale byli jste nám dáni do péče pro Váš čas vývoje do jiné formy – úrovně. Než jej dosáhnete, je naším posláním býti s Vámi zde na Zemi i „tam“. Máme mnoho nástrojů, jak se s Vámi spojit, komunikovat, projevovat se a oslovovat Vás. Na úrovni podstaty je to jednoduché. Tam jsme s Vámi dalo by se říci „přímo“. Tady ovšem je určité kritérium, které nás nutí k projevu „na přímo“ výjimečně. Proto je zcela výjimečné naše zjevení se ve fyzické podobě. Ale máme možnosti, jak se projevovat ve vašem světě, coby „světelné bytosti“. To je naše přirozenější působení zde. Ovšem vstup do vašeho světa se neděje již skrze portály, ale příchodem z tzv. „světelné kapsule“. Což je energetické pole, které proniká hmotou a energii vašeho světa.

Hmm, to mne zajímá. Takže cestujete v něčem jako energetická loď?

Ne, spíše jako někdo obklopený zářivým obalem.

Takže plazmatické lodě, co tu někteří popisují, že je viděli, nejste Vy?

Ne, nejsme. To jsou jiní, ale mají blíže k nám nežli Vy. Ti jsou z jiného světa, nežli je ten Váš. Jejich svět je jinak vystavěn, ale mají možnost zde vstupovat a pomáhat Vám. Je to tak ustanoveno.

Proč a kdo to tak ustanovil?

My spolu s jejich světem jsme v bližším kontaktu a využili jsme jejich nabídku pomáhat Vám.

Jako že o nás, bez nás?

Ne, s Vámi. Na úrovni Vašich podstat, které byly srozuměny s tímto postupem.

Nic ve zlém, ale to, co popisuješ je pro mne neuchopitelné. Nešlo by to popsat jednoduše, nějak schématický: Bůh – Vy – člověk, atd?

Jednoduše na tisíce stránek?

Ne, jednoduše třeba na 100 stránek?

Ale to se nevejdou všechny potřebné skutečnosti, kterými by tvá logika správně uchopila popisovanou skutečnost…

Prosím zkusme to!

Dobrá, můžeme se pokusit. Jen tvá logika má klíče k pochopení…

Ještě dotaz. Zapisuji knihu v různých jazycích, nepozemských. Něco k ní?

Jistě, je to databanka času a prostoru, která se zapisuje. Je v ní mnoho z toho, co Ti zde vysvětluji, ale v jiné formě sdělení. Je to studijní materiál pro poznání, kým jste a kým jste byli a kam je možno kráčet. I to, co vše okolo Vás je a utváří Vás.

– – –

Následujícího večera jsem se pokusil navázat na předešlý dialog…

Nabídka pro popis základního schéma světa na oněch cca 100 stran stále platí?

Jistě! Jen Ty jsi ten, co může a nemusí využít tento čas na tohle…

Ok, opravdu bude, pokud možno srozumitelně, věcně a stručně pojednávat o tom, co je člověk, co jej tvoří, co jej obklopuje a jeho cestu utváří?

Najednou jsem pocítil silnou energii, jak uchopila moji ruku a obrovským písmem na celou stránku se zapsalo:

ANO, NIC VÍC NEŽ PRAVDA PRO VÁS NENÍ MOŽNÁ K ZÁPISU.

JEN PRAVDA OSVOBOZUJE.

JEN PRAVDA POSOUVÁ.

JEN PRAVDA PŘINÁŠÍ POZNÁNÍ.

JEN PRAVDA NASTAVÍ ZRCADLO TAZATELI.

JSI TEN, KDO BUDE PSÁT PRAVDU!

Bude diktovat jeden, nebo Vás bude více?

JEDEN. TEN, KTERÝ BYL POVĚŘEN ARCHANDĚLEM MICHAELEM!!!

Já se zvu ARTEMIOS (ten, co zná cesty věky).

Podpis v jeho jazyce

No přiznám se, že tohle jsem tedy nečekal. Odložil jsem propisku a šel se věnovat obyčejnému životu.

Přeci jen je dobré si dát pauzu a odstup. Časem se k tomuto tématu vrátit, pokud byl myšlen opravdu vážně z jejich strany, pak na čase nezáleží…