Letěl pták až k nebesům a chtěl pohlédnout do Slunce. Vždyť na Zemi byl nejsilnějším orlem a v boji tolikrát porazil protivníka.

Když ovládl vše svou mocí na Zemi, Nebesa mu měla také patřit.

I vyletěl neohroženě až vzhůru a úspěch svůj očekával. „Nyní si podrobím celá Nebesa a Slunce bude zářit jen pro moji slávu.“

Byl hrdý a letěl přímo ke Slunci a neposlouchal žádný hlas. Vždyť kdo by mu mohl radit, jemu tvrdému bojovníkovi. I hrdý byl a na své skutky myslel i na to jak dokonalý je.

I vyletěl až k Slunci a jemu postavil se hrdě. Viděl však, že paprsky jsou silné a shoří jeho křídla, však hrdost jeho a mysl jeho velká jako chrám nedovolila mu uhnout, couvnout ani sklopit zrak.

Tak velký orel shořel v prach a hrdost jeho mysli přivedla jej do záhuby.